Komentáře: 10. června 1942 https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/ Otevřený blogovací systém týdeníku Respekt Wed, 23 Aug 2023 07:17:26 +0000 hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.4 Od: Alík Úchylný https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95408110 Tue, 17 Jun 2008 10:41:59 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95408110 ad JB
Přijde mi, že se obecně z té historie poučujeme nebezpečně málo…

]]>
Od: JB https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95407540 Mon, 16 Jun 2008 19:43:12 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95407540 to Alík
No, bereme si to ponaučení? Jak psal Šuta, jsme v Afghánistánu a v Iráku na té správné straně? Nebudou se jednou vnukové ptát, jak jsme mohli..? Má Falúdža podobný osud jako Lidice a my k tomu mlčíme? Ponaučení…

Jinak s vámi samozřejmě souhlasím.

]]>
Od: Alík Úchylný https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95406260 Mon, 16 Jun 2008 11:16:53 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95406260 ad JB
No nevím, já bych se spíš zaobíral tím, co ty pěšáky donutilo nechat se naverbovat a jít vraždit, a snažil se vykoumat, najít poučení, aby se to hned tak nemohlo opakovat. Nevěřím ani tomu, že všichni ti, co na sobě měli nějakou německou uniformu, tam byli dobrovolně, což se nesnažím hájit jejich chování, jen bych i do toho černobílého vidění chtěl přilít pár dalších barev.

Já jinak v žádném případě nejsem stoupencem jakékoli korektnosti, jen si říkám, co jiného s těmi ostatky, než je pohřbít. To je snad právo, které by měla mít i ta největší zrůda mezi lidmi. A na ten hrob ať pak třeba chodí průvody škol a varují se toho příkladu…

]]>
Od: JB https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95405120 Sun, 15 Jun 2008 15:58:50 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95405120 Alíkovi
A co tak nechat rozhodnout o uložení těch ostatků lidické..?

Vlastně mě štve jen ten „korektní“ tón, který se dnes používá pro včerejší zabijáky. Jedno v jakých barvách a v jakých uniformách a jakých ideologií.

Zajímalo by mě, jak vypadá text takové česko-německé smlouvy. Sám bych napsal perex smlouvy asi takhle:

„Přes nezměrné utrpení, které českému lidu způsobila okupační německá vojska, se česká strana rozhodla, ve jménu lidskosti, umožnit důstojné pohřbení ostatků vojáků wehrmachtu, kteří přišli na naše území vraždit a loupit a nalezli zde spravedlivou smrt. Mrtvým patří pokoj, nechť jej naleznou i včerejší nepřátelé, neboť soud lidský byl nad nimi již vynesen, ale soud Spravedlivého…“

To by nebylo špatné, ne? Hlavně by bylo jasně řečeno, jak se věci mají – a pak ať si je pohřbí, tedy pokud by pamětníci, přeživší, odbojáři a antifašisté nebyli proti…

]]>
Od: Alík Úchylný https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95404000 Sat, 14 Jun 2008 20:01:29 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95404000 ad JB
Netvrdím, že tvrdíte. Ale přijde mi, že jste proti pohřbení těch pozůstatků. Pak mi zbývá pouze nějaké řešení ve stylu „někam je vyhodit“ a s tím bych nesouhlasil. Pravda, včera mě nenapadla možnost, celkem prostá, že by byly pohřbeny někde v Německu.

Ty jména jsem vám zpočátku nevěřil, musel jsem si ověřit. To, vskutku, dada je.

]]>
Od: JB https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95403760 Sat, 14 Jun 2008 16:50:17 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95403760 Alíkovi
Já nikde netvrdím nic o masokostní moučce. Ano, provokuji, ale neplivu a nehaním, nevolám po kopání do mrtvol.
On je ten text vážně víc o naší době a o nás, než o čtyřicátémdruhém a o Němcích.

Život sám je dadaistická koláž, už jen ta jména: Jan Svoboda a Reinhard Führer. No, řekněte, není to dada?

]]>
Od: Alík Úchylný https://blog.respekt.cz/becher/10-cervna-1942/#comment-95402150 Sat, 14 Jun 2008 01:33:58 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=46002930#comment-95402150 Drsně napsáno
Drsně napsáno, což samozřejmě k tomuto smutnému tématu nejde jinak, ale ta „dadaistická koláž“ se mi ani za mák nelíbí. Co navrhujete, uskladněné kosti vojáků wehrmachtu spálit? Rozdrtit do masokostní moučky? Z historie bychom se měli poučit, ale ne tak, že staré bolesti rozdrásáme, že doutnající uhlíky rozfoukáme. Vyzdvihnout, popsat, zkusit pochopit a poučit se, to ano. Ale ne prožívat znovu.

]]>