Komentáře: Je už dneska škola jiná?

Od: Petr

Petr — Mon, 19 Nov 2007 22:17:15 +0000

Platy učitelů
A což takhle místo populistického Více peněz na školství a Největší platy učitelům – Více peněz DOBRÝM učitelům? (Jako to vcelku funguje v komerční sféře?) Či Odměňování učitelů podle kvality jejich práce?

Nebo máte pocit, že učitelky ZŠ, které často potkáváte na autobusové zastávce již kolem 13-14té hodiny, mají malé platy?

Ve školství je to tak: dobrých učitelů je jako šafránu, a u nich bych nebyl proti klidně trojnásobným platům. U velké většiny učitelů si naopak myslím, že již teď jsou přeplaceni.

Ale to by ve školství nesmělo panovat ono bolševicko-odborářské rovnostářství. Kdy je jedno, jak dobře (či špatně) učíte.

Od: JB

JB — Mon, 19 Nov 2007 09:43:06 +0000

to Eva Strejčková
replikou paní Mileně jsem vlastně odpověděl i vám. Ano, více peněz na školství, méně na grippeny. Problémem je také to, že starší generace učitelů (nejrůznější kvality) zabírá místo mladším, kteří by často byli ochotni změnit zažité návyky české výuky, ale nemají šanci. Vím to od několika mladých lidí, kteří marně bojují o zaměstnání ve školství.

…“a ze zbrojnic nadělejte biblioték…“ J.A.Komenský

Od: JB

JB — Mon, 19 Nov 2007 09:35:48 +0000

Vážená paní Mileno,
netrpím nenávistí k učitelům. Ty moje vzpomínky se už dávno přetransformovaly do veselých příhod z natáčení. Jistěže je hlavní díl zodpovědnosti na rodičích. Já jen chtěl ukázat, jak obrovské možnosti a jaký kus odpovědnosti mají také učitelé.
Tipnul bych vás na učitelku hájící svůj stav. Kdybyste se mě zeptala, komu ze státních zaměstnanců bych dal největší platy, řekl bych: UČITELŮM. Přiznávám jim totiž zdaleka největší odpovědnost ve společnosti. Lékaři a policisté prominou…

Od: Milena

Milena — Mon, 19 Nov 2007 04:31:07 +0000

Škola ne, nýbrž nezralost CNS a výchova
Za Vaši sociální patologii, ve formě hyperaktivity mohou geny předané Vám Vašimi rodiči, průběh těhotenství Vaší matky, porod, styl výchovy Vašich rodičů, nezatracujte učitele a učitelky, rodiče Vás mohli dát do jiné školy. Nestěžujte si na učitelky, stěžujte si na rodiče, kteří Vás jako dítě nedokázali, nechtěli, neuměli bránit. Šlo to, moje dcera chodila do školy také v osmdesátých letech, s paní učitelkou ve třetí třídě jsme také řešily její přístup k mojí dceři u ředitelky.Sama mám ze školy jedinou zkušenost, není rozdíl mezi špatnou učitelkou a špatným učitelem. Navíc 30 dětí ve třídě nedává prostor pro individuální přístup k hyperaktivním dětem. Dnes má hyperaktivita jen jiný název, skrývá se za ní i nevychovanost, považuje se za asociální poruchu osobnosti. Zapracujte na sobě a oprostěte se od nenávisti, bude se Vám lépe žít.

Od: Eva Strejčková

Eva Strejčková — Sun, 18 Nov 2007 23:46:34 +0000

souhlasím s autorem
moje vzpomínky na školu jsou v bledě modrém. Fakt, že většina dětí si zoufaloství ve školní lavici ani nevšimne, je spíš problém jejich rodin, které se škole v podstatě podobají . Mám obavy, že se věci sice malinko posunuly, ale podstata mezilidských vztahů a vyučovací metody zůstaly.
Škola má jako hlavní náplň naučit. Jako vedlejší produkt přišla potřeba porovnat s jakým úspěchem tak činí. Fakt, že z druhého se stala priorita a je naplňována lidmi, na které má autor tak živé vzpomínky, činí ze školy dost nudné a nepříjemné místo. Že je současně hlavním trefpunktem s vrstevníky, se vším pěkným s tím spojeným, problémy školy neřeší.
Když se někdo pokusí začít diskusi, zvedne se vlna hlasů na obranu stávajícího stavu.
Co si myslím, že se má stát?
Místo na flinty mnohem víc peněz pro učitele.
Energii, dnes věnovanou známkování, dát něčemu užitečnějšímu.
Učit smysluplnými moderními způsoby.
Nenechat se ukřičet obhájci stávajících zvyklostí.

Od: Robert

Robert — Sun, 18 Nov 2007 23:45:30 +0000

S vlídnou rozvážností p.IK já osobně souhlasívám často a rád.
Souhlasím i s p. MM často, i když ne tak rád. RU přišel o mnoho víc než jen o barák (těžko říct, nakolik se na tom sám podílel), a možná občas tedy i vidí, o co zbytečně mohou přicházet ostatní.
Pane JB, pište dál a čtěte, co o vás a vaším směrem lidé říkají. Vybízejte je. Nedělte věci na ty, co chcete slyšet, a co ne. Tohle je pro vás (nás) obrovská bezplatná (víc shovívavá než si lze na první pohled myslet!) škola. Pište, třiďte, pilujte, vnímejte se, a(le) učte se. Už jsem vám jednou psal – máte toho spoustu před sebou, držím vám palce. Naučte se naslouchat nejrozmanitějším hlasům. Ze svého života vím jedno, co by se sem hodilo: nejdůležitější věci jsou ne ty, co vím, ale ty „cizí“, které nedávají mým názorům spát čímsi neznámým, rozjitřujícím. To vše ještě neznamená, že nejsou na světě úplné i blbosti, ale ty se právě tím vším lze naučit odhalovat.
Ač si za svými myšlenkami stojím, já se zde kupř. učím, jak v tomto druhu neosobní komunikace znějí moje slova na druhém břehu.

Od: Pavel Láznička

Pavel Láznička — Sun, 18 Nov 2007 22:23:12 +0000

Pro V.N.
Asi jsou tu dva Matouškové. Vy čtete příspěvky toho slušného a já čtu toho, co velmi osobně uráží jiné a v každé druhé větě se cituje ( v té první se chválí bez citace ). Klikněte prosím na jeho blog a pročtěte diskusi třeba pod jeho posledními dvěma blogy. Nezapomeňte napsat svůj dojem, budu čekat.

Od: JB

JB — Sun, 18 Nov 2007 11:24:43 +0000

to Ivo
Z mé strany souhlas. A co na to Robert Usher, který přišel o dům?

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sun, 18 Nov 2007 10:25:13 +0000

Příspěvky souvisí s mnoha momenty
Doufám, že to nezabalíte, rád vás čtu.
Příspěvky souvisí:
1. s „fan“ klubem – když už vás čtenáři znají, ti, kteří jsou zvyklí něco ke článku vždycky napsat, napíšou aspoň něco jako „byl jsem tu“. (samozřejmě jsou také tiší čtenáři)
2. s diskutovatelností tématu – když jde o zkušenost, která je sdílená množstvím lidí a vybudí vlastní vzpomínky, „psavci“ se probudí
3. s ochotou autora do diskuse dále přispívat, protože monolog přispěvatelů jaksi není to pravé
4. kvalita článku musí být taková, že se přehoupne přes pomyslnou mez typu „s tím člověkem bych si o daném tématu chtěl popovídat“.
5. Někdy jsou právě velmi kvalitní příspěvky nejméně diskutované, protože čím víc se toho autorovi podařilo vtěsnat do textu, tím méně nechal prostoru pro diskutující – vzal jim vítr z plachet. Diskusi leckdy vzbudí články typu „píchnutí do vosího hnízda“, kdy autor vyjádří jen jeden aspekt problému, ačkoliv se na něj umí podívat i z jiných stran – ty jiné pohledy nechá diskutujícím.

Od: JB

JB — Sun, 18 Nov 2007 08:28:36 +0000

to Robert
Toj jste mi ale dal! Jestli příspěvky v diskuzích pod články mají vypovídací hodnotu o kvalitě článku samotného, tak to balím…