Jděte v myšlence dál. A uvidíte, že lajdácky pracuje i příroda. Že nebýt drobných chyb, jsme stále ještě jakýmisi protosinicemi v oceánu. Nebýt složitých lží mezi opicemi, neexistuje řeč.
Taky se vždycky nejdřív naštvu. Ale je to jinak. Zkuste pohled z větší perspektivy, hned vás to naštvání přejde:-) I když naštvání je dobrý motiv k činům – třeba k článku. Pěkný. Ale ještě hezčí by byl, kdybyste se dobral ke konkrétním motivům lajdáckosti.
]]>Ale podívejme se na to obráceně. Kdybyste vy byl vydavatel nějakého deníku, nechal byste mu svobodu slova? Se všemi riziky, která tím na sebe deník (a jeho majitel) bere?
A pokud jste si na obě ty otázky odpověděl ano, kolik znáte lidí, kteří by udělali totéž, co vy? Není náhodou takový schvalovací systém v novinách bezpečnější a výnosnější?
Amanita – ta, co klade děsivé otázky
PS: Ségro, plís, Dolores se přece už nejmenuje Umbridge – samas o tom psala článek.
]]>Čekal jsem, že mi odhalíte jiná zakázaná témata. Gottland jsem samozřejmě pochopil, ale čekal jsem na jiné „pikantnosti ze zákulisí“.
Jsem nenapravitelný idealista, který předpokládá v každém to dobré. Třeba: úmysl dobrý, provedení špatné apod. A jestli mám něco nejvíc v podezření, pak jsou to konspirační teorie.
Takže vy předpokládáte, že pan Baďura napsal blbý článek na příkaz vedení listu? Až tak? A nevětříte příliš přecitlivěle?
P.S. Na pripadnych 120 let bych nevypadal spatne, ze 🙂
2 Amanita: S denikem Pravo a s casopiem Tyden jsem udelal pred par lety jedny z nejhorsi zkusenost v zivote. Slo o dosti nevesele „historky z nataceni“. Po teto zkuseno tahle media nectu. Presto jsem jejim redaktorum poskytl informace, kdyz mne o to pozadali.
]]>