abych předešel nedozumění: kdo umírá (umře), setkává se s Bohem. Ano, tak jsem to myslel. Ale je to z pozice člověka, který se s Bohem setkává. Tj. ti, kdo druhého zabíjejí, či zabijí, ti mohou snad zažívat určité „vzrušení“, ale nezamýšlel jsem říci, že kdo druhému ubližuje (zavraždí, zabije), se s Bohem setkává, setká. To je Blbost. Vztah s Bohem je AKTUÁLNÍ, ve smyslu osobní.

2) k K.K.:

„…spojencům ukázat, že si s ním nemohou dělat co chtějí.“ Ano, je otázkou, proč to takovýmto lidem dochází až teprve na konci jejich života (tj. z našeho pohledu – tolika zabíjení, co musel mít i on za sebou to zní spíše jako „cznismus“), nicméně, z pohledu jeho… Ano, zabíjet, není užitečné, tj. je to i v rozporu s tím, co říká lidem Bůh (desatero, bible atd.). Je to tedy ve shodě s tím, co jsem říkal říve, tj. dal (nakonec) přednost spravedlnosti Boha, před spravedlností lidí.

3) ad vědci:

– ubližování=zneužití vědy.Tečka.
– i vědci jsou lidé = i to je OSOBNÍ.

– stopy můžete zahladit před lidmi, ne však před Bohem, duší, vaším svědomím, i „bezbolestná“ (sebe)vražda=setkání s Bohem.

– z příručky NSDAP je názor váš, ne můj (to z logiky věci).

– pozornost v Německu už mít nemohl, v LatAm ano.
(Ano, ty fotografie z jeho pohřbu pocházeli údajně z 50. tých let)

– Možnost jinou MĚL – věříte alespoň tomu ???
(H.Reitch byla jen pilot, o odletu nerozhodla ona…)

– i A.H. v Boha věřil, měl však už důvod se s ním setkat ?

Na postoji, osobní zúčastněnosti, na rozlišování, de facto záleží i toto téma zde.

Stohy knihy a dokumentů ani to ještě neznamená vědět, znát. (Méně je někdy více, mnoho z toho mohou být i nepravdy či polopravdy atd.) Kvantita a množství, tedy spíše zamlžuje, než situaci řeší. Řešením je tedy spíše PRAVDA. Tj. všechno to, co nás k pravdě vede…

Pokud jde o námitku MH: však ti vědci také sebevraždy (pokud vím) moc nepáchali, tak třeba Mengele nebo Vaernet skončili v LatAm. Ovšem na sklonku války nemohli tušit, zda-li jim vůbec bude umožněno ještě něco dělat a kým.

Tímto se loučím a dle instrukcí JB si hledám jinou diskusi.

Mnoho lékařských (farmaceutických, kosmetických…) výzkumů způsobuje zkoumaným objektům nepředstavitelnou bolest, tedy se jedná, řečeno Vašimi slovy, o mučení. Nahrazení laboratorního potkana lidskou bytostí je ohavné a neetické, nikoliv nutně nevědecké. Vždyť i dnes se vede mnoho výzkumů na hranici (a možná i za hranicí) vědecké etiky. Nezaměňujme tedy „neetické“ a „nevědecké“.

Navíc mám dojem, že pokud by jediným účelem bylo mučení vězňů, dost dobře by takový úkol zvládla v táborech již přítomná kohorta esesáků, nebylo by zapotřebí sestavovat lékařské týmy. Mně z toho vyplývá, že zde skutečně nějaké vědecké ambice byly (přičemž vědecké ambice nutně neznamenají též vědecké výsledky).

Nic z toho, co jsem napsal, neznamená, že se skutečně o vědecký výzkum jednalo. Konstatuji pouze, že nemám informace, které by to popíraly. Pokud bych tuto skutečnost bez důkazů vyloučil, dopustil bych se logické chyby.