Byl to krásný a smutný koncert. V pondělí 23. března se po desetiletém působení loučil s ostravským publikem unikátní pěvecký soubor ADASH. Jeho tvůrce a vedoucí doc. Tomáš Novotný jako vždy svým kultivovaným slovem provázel celým vystoupením. Kdo byl na některém z koncertů ADASH ví, že jeho vstupy mezi jednotlivými písněmi byly vždy vysvětlujícím komentářem k původu a textu písní a přitom v nich nikdy nechyběl inteligentní humor. Stejně tomu bylo i tentokrát, když představoval publiku nejnovější a zároveň poslední CD souboru ADASH s výstižným názvem Napůl živě. Jak sám podotkl – křtít CD s židovskými písněmi by nebylo příliš vhodné – a provedl slavnostní obřízku. Skutečně vytáhl skalpel a odřízl folii z CD…
Soubor ADASH je unikátní především tím, jak vznikl a jak působil. Doc. Novotný je biblista, religionista a hebraista na filozofické fakultě Ostravské univerzity. Před deseti lety se rozhodl, že se pokusí ozvláštnit seminář hebrejštiny hudbou. Tak vznikl amatérský soubor ze studentek FF, který nacvičoval hebrejské písně, jidiš písně i skladby v moderní hebrejštině. To co mělo být původně doplňkem studia se postupně stalo téměř hlavní náplní a soubor měl v nejlepších letech i 40 koncertů ročně. Starozákonní texty v hudebním aranžmá doc. Novotného tak bylo možné slyšet nejen na koncertních pódiích, ale také v chrámech různých církví nejen u nás, ale také v zahraničí. Je skutečným zážitkem poslouchat hebrejské písně v katolickém kostele za vedení evangelíka Tomáše Novotného. Často používané klišé o tom, že hudba spojuje se tentokrát skutečně naplňovalo.
Sám jsem měl možnost zhlédnout čtyři vystoupení ADASH. Z toho dvě v komornějším obsazení u nás v Domě knihy LIBREX. Nezapomenutelným se pro mě stalo vystoupení souboru na zahájení Dnů Izraele, které jsme pořádali 10.-12. 5. 2006 za účasti pana velvyslance s chotí. Nikdy před tím, ani po tom jsem neviděl profesionálního diplomata tak upřímně dojatého hudbou. Z pohnutí a se slzami v očích nakonec pan velvyslanec zcela mimo obvyklý protokol objal pana docenta a vyjádřil mu díky.
Velké úspěchy sklízel soubor po celém světě a za nejprestižnější ocenění lze považovat vystoupení souboru na Pražském jaru 2004 Neměl jsem zatím možnost zeptat se děkanky nebo rektora Ostravské univerzity nebo představitelů Ostravy, proč tak úspěšné a netradiční hudební těleso, které v sobě skloubilo ten nejlepší pedagogický přístup s neocenitelnou prezentací univerzity i města Ostravy po celém světě muselo zaniknout pro nedostatek finanční (i jiné) podpory, ale není to právě nejlepší vizitka ani pro univerzitu, ani pro město Ostravu.
Město Ostrava se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Co si však představitelé města představují, že nabídnou v oblasti kultury Evropě, když nejsou schopni (ochotni) podpořit to nejlepší z domácí tvorby? Jaké plány mají radní s ostravským kulturním podhoubím, když už letos nepodpořili tolik – dle mého názoru – vynikajících kulturních akcí? Nebudu si ohřívat vlastní polívčičku hořekováním nad tím, že ani kulturní aktivity Domu knihy LIBREX nestály grantovým komisím a radním za pozornost. Jsou tu jiná sdružení a jiné akce, které by si podporu skutečně zasloužily. Antikvariát galerie Fiducia, festival Outdoorových filmů, sdružení SPOK, které navíc bylo vystrnaděno z prostor slezskoostravské radnice vinou přízemních politických tahanic radních, a mnohé další. Koho jiného podpořit, když ne ty stovky nadšenců, kteří společně tvoří tu úžasně pestrou mozaiku akcí v Ostravě?!
Je ode mě asi nerozumné psát o kulturních akcích v Ostravě na webu Respektu, kde se nejvíc koncentrují lidé z Prahy a okolí, kteří nemají ani páru o skvělých ostravských divadlech a nejrůznějších festivalech, které se kvalitou Praze vyrovnají a – opět dle mého názoru – často i předčí. Pražané trpí, ke své škodě, přezíravostí a tento text by měl patřit spíše někam na stránky Ostrava bloguje nebo tak, ale jednou už píšu tady a řekněme, že píšu tomu, kdo rozumí.
Jsou tu však i paralely mezi tím, jak chápou funkci, poslání a důležitost kultury komunální politici. Nedávno proběhly Prahou bouře nad plány některých radních zdisneylandovat kulturu a jsou jistě i jiná města u nás, kde úřednická a politická hydra chápe kulturu jen jako něco dalšího, na čem si mohou jednotliví komunálové nacpat kapsy. A tak se bojím, že celá podpora kultury v souvislosti s usilováním o onen evropský titul skončí u nějakých megalomanských projektů podobných olympiádě, které mají oslnit na pár měsíců, ale především nasměrovat část městských, státních a evropských peněz do kapes dohazovačů erárních zakázek.
A zatím budou nadšenci ve SPOKu, v LIBREXu, ve Fiducii a jinde jako snílci a mezci dál dělat skutečnou kulturu a jediné, co se jim za to dostane, je uznalé poplácání po zádech ostatních a nadšení návštěvníků, zatímco ti, kteří mají přímo v popisu práce podporovat kulturu, a jsou placeni z daní právě těch, kteří tu kulturu skutečně dělají, jí budou spíše šlapat po krku.
Nedá mi to a zase se vrátím ke slovům TGM: „…zanášíme stranické zájmy i do oblasti, kam se to nepatří: do věcí kulturních…“ Pro zájemce více zde. Nám, kteří tu kulturu skutečně děláme nezbývá než dál pokračovat v tom, co děláme a doufat v lepší příští. Řada je teď na zvolených zástupcích, aby dokázali, zda má kritika jejich (ne)činnosti je přehnaná nebo ne…