Očité svědectví je jistě nejobjektivnější…
„A když vidíte na vlastní oči některé čínské sportovce, již drtí v mnoha disciplínách svět (i když u domácích vzpěračů a vzpěraček se neubráníte podezření, že jejich těla nevyšponoval trénink, ale spíše zázraky chemické vědy), nelze než smeknout. Pekingská olympiáda, přestože se koná v zemi, kterou ovládá totalitní komunistická strana, je fantastická.“
Ruce pryč od našich sportovců, kteří si tak tvrdě vydělávají na živobytí…
"Těžko totiž sportovcům, kteří léta tvrdě trénovali, vyčítat, že jsou v Pekingu. Sport je jejich prací a úspěch na olympiádě je často zabezpečí na celý život nebo jim pomůže vyřešit finanční situaci na určité období. Navíc zde nemají za své vlády řešit politické problémy".
Vrcholná perla celého článku (není tohle už trestné?)…
"Není proto důvod, aby neběhali, neplavali a nehráli i na půdě, která je pořád prosáklá krví nevinných oponentů režimu, v zemi, která cenzuruje média a internet, která neuznává právo na svobodné rozhodnutí Tibeťanů, Tchajwanců či Ujgurů o jejich budoucnosti".
Jsou zde jistá omezení, přiznejme si to…
"Ano, čínský režim je v mnoha směrech ještě nepřijatelný a některé jeho prvky připomínají moderní verzi fašizmu".
Jenže, co je to proti…
"Jenže Čína postavila báječná sportoviště, pořadatelé i dobrovolníci se chovají vstřícně, mladí lidé, kteří umějí anglicky, chtějí s cizinci diskutovat téměř o čemkoli".
A kdo to všechno chce…?
"Chceme to my diváci. Chtějí to sponzoři. Chtějí to ti, co to platí. Proto se sportovní svět sešel v Pekingu. Bez ohledu na politiku. Na skvělé olympiádě, kterou těžko někdo překoná".
Celý vyvržený obsah pana Bucherta naleznete zde. Pytlíky na zvracení s sebou…