Vypůjčil jsem si ten nehezký termín ze slovníku pana premiéra, který tak rád cituje hesla Třetí říše. Pan Tlustý rebeloval v ODS už moc dlouho a je třeba s ním zatočit. Copak nás premiér nevaroval, že „…ten den přijde…“?
Kauza Jan Morava se stává skvělou příležitostí ostrakizovat Tlustého. Posloužil k tomu užitečný idiot Morava, který teď ukazuje do kamer svůj pláč. Nepláče však nad svým činem, pláče nad tím, že si pokazil svou hvězdnou politickou kariéru, po které tak toužil. Chudáček. Chtěl bych mu vzkázat spolu s polním kurátem Katzem:
"Z toho člověka nechť si každý vezme příklad. Co dělá? Pláče. Neplač, povídám ti, neplač.
Ty se chceš polepšit? To se ti, chlapečku, tak lehce nepodaří.
Teď pláčeš, a až se odtud vrátíš do cimry, zas budeš stejně takový lump jako předtím…“
Je až zarážející, jak v ODS převažuje volání po hlavě Tlustého, nad voláním po vyloučení Moravy. Ten je dokonce označen za oběť! Člověk, který se po vzoru Juliana Sorela seznámí s dcerou poslankyně Zubové jen proto, aby ji pak mohl kompromitovat a pak mohl vydírat její matku, ten že je obětí?
Nad čím se premiér tak rozčiluje? Vždyť mafiánské praktiky jsou v české vysoké politice zcela běžné a všichni si je pamatujeme nejpozději od poslední volby prezidenta. Že premiér zvažoval odstoupení? A celý týden? Tato řečnická figura na mě nezabírá. Zvlášť, když celá kauza vyvřela právě při sjezdu Zelených. Je možné pohybovat se v marasmu vysoké politiky a nevšimnout si toho? Jeden americký ekonom prohlásil, že žádný bohatý člověk nepřišel ke svému bohatství zcela poctivě. Já bych jen dodal, že ve vysoké politice to platí stejně. Brodíte-li se kanálem, musíte se ušpinit.
Sám vím o případu člověka zvoleného do senátu, který si počínal „příliš aktivně“. Byl pozván na neutrální místo do neutrálního města asistenty jiných senátorů, kteří mu při dobrém obědě žoviálně naznačili, že – řečeno lidově: „…pokud nebude držet hubu a krok, něco už na něj najdou a ze senátu poletí…“ Stalo se již před několika lety.
Pokud Tlustý přistoupil na tuto řízenou provokaci, znamená to, že jednak předpokládal, že to zabere a jednak to svědčí o tom, jak tuhý a nechutný boj v rámci ODS probíhá. Mělo by nám to naznačit, že až takový rozdíl mezi oběma největšími českými stranami není. V obou vítězí snaha o vedení „pevnou rukou“ a ti, kteří nesouhlasí jsou rovnou označeni za rebely, kteří musí být politicky odstraněni. Ukazuje to na to, že pojmy pravice a levice jsou už léta naprosto vyprázdněné a dovozuje to také, proč jsou preference voličů zhruba fifty fifty.
Z tohoto pohledu je mi zdaleka nejsympatičtější Strana zelených. Tam také probíhá tuhý vnitrostranický souboj, ale více než o pozice a křesla v něm jde o další směřování strany. Zatímco Bursík se stále více zaplétá do koaliční sítě, až docela zapomíná, že barvou jeho dresu je zelená a ne modrá, tak se mu bouří členská základna, která má pocit, že jeho kompromisy jsou dávno za hranicí, za kterou se dá tolerovat porušování vlastního programu. Proto výsledek tohoto sjezdu bude pro nás voliče velmi důležitým signálem zda se SZ již zcela „etablovala“ do vládnoucích struktur po vzoru ODS a ČSSD nebo zda bude mít odvahu dál prosazovat cíle, pro které vznikla, ikdyž by to znamenalo odchod z vlády.
Diskuze, hádky, vřava ve vlastní straně je pro mě znakem, že je ta strana demokratická nejen svým názvem, ale také přesvědčením svých členů. Když o něco jde, je okolo toho vždycky vzrušená debata. V ČSSD a KSČM vládne už dlouho mrtvolné jednotné ticho. V KDU-ČSL převládl ustrašený pragmatismus nad morálkou a také tam už vládne ticho. Jedinou stranou, kde se něco skutečně děje, je SZ. Vyhraje-li tam demokracie nebo doktrína, to ještě uvidíme.
A ODS? Tam teď právě probíhá noc dlouhých nožů, při které se používá těch nejbrutálnějších metod na pokraji legality, včetně vydírání. Nemysleme si, že v ODS se teď odehrává něco zásadního, je to jen likvidace zbytků jakési vnitrostranické opozice.
Teď alespoň vidíme jak se v ODS po soudružsku řeší názorové rozpory a může nás to inspirovat u příštích voleb. Jenže k čemu? Možná jedině k tomu, nechodit k volbám vůbec a vyslat tím politikům vzkaz:
s takovými lidmi my občané nechceme mít nic společného!